Fíkovník smokvoň

Fíkovník smokvoň

Ficus carica L.

Charakteristika jedlého fíkovníku

Jedlý fíkovník je mimo svého exotického původu rostlinou, kterou lze úspěšně pěstovat i v českých podmínkách. Vytváří chutné a aromatické plody, které jsou ceněny čerstvé i sušené. Rostlina je vysoce dekorativní díky velkým, dlanitým listům, které působí téměř tropickým dojmem. Listy jsou zespodu jemně plstnaté a shora lehce drsné. V našich podmínkách nejčastěji tvoří široký keř, ale může dorůst i do podoby nízkého stromku.

Stanoviště pro jedlý fíkovník

Nejlépe prospívá na teplém, slunném a před větrem chráněném místě. Ideální je umístění u jižní nebo jihozápadní stěny domu, kde rostlina využije nahromaděné teplo. Fíkovník preferuje těžší, hlinitou půdu s mírně zásaditou reakcí. Zalévat jej je třeba opatrně — nesnáší přemokření. Hnojení se doporučuje od května do srpna organickými nebo minerálními hnojivy.

Při pěstování v zemi je nutné jej na zimu chránit, především kořenový systém. Fíkovník v nádobě lze snadno přenést do chladné, světlé místnosti. Na jaře je vhodné výhony zkrátit přibližně o třetinu, aby rostlina lépe zahušťovala a bohatě plodila.

Využití jedlého fíkovníku na zahradě

Fíkovník se skvěle uplatní v městských zahradách, u teras nebo jako solitérní rostlina u domovních zdí. Hodí se také do středomořských kompozic v nádobách. Plody jsou chutné čerstvé, vhodné k sušení, k výrobě marmelád, kompotů nebo domácích dezertů. Sušené fíky bývají součástí směsí sušeného ovoce či bylinkových čajů. Pokud rostlina v zimě namrzne, obvykle spolehlivě regeneruje z kořenů.