0
Kalina je okrasný keř, který dokáže oživit každou zahradu svými nádhernými květy uspořádanými do elegantních kulovitých květenství nebo okolíků. Při správné péči můžete dosáhnout fantastického vizuálního efektu a vypěstovat opravdu mohutný, impozantně vyhlížející keř. V našem dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité informace o péči o kalinu v zahradě – o jejím řezu, výsadbě, kvetení a nárocích, které klade na své pěstitele.
Kalina – charakteristika
Kalina obecná (Viburnum opulus) je v zahradách ceněná především pro svůj rychlý růst. V přírodě dokáže dorůst až do výšky 4 metrů, na zahradě však většinou nepřesahuje výšku 1,5 metru a šířku 2 metry. Svou korunu rozšiřuje vždy směrem vzhůru. Zelené listy tohoto keře, které jsou poměrně velké a trojlaločné, se rozvíjejí spolu s květy – nejčastěji v květnu.
V srpnu se listy zbarvují do nádherných žlutých, oranžových a hnědých odstínů. V té době se odkvetlé květy mění v červené plody, které svým vzhledem připomínají zářivé korálky (odtud její lidové názvy a oblíbenost). Ty na keři vydrží po celou zimu. Na jaře se pak květy znovu rozevřou, většinou v čistě bílé barvě.
Kalina obecná má velmi silný a rozvětvený kořenový systém. Kvůli tomu má sklony k expanzivnosti a ve volné přírodě může působit až invazivně. V běžných zahradních podmínkách k tomu však dochází jen zřídka.
Využití kaliny
Kalina má v zahradě velmi všestranné využití:
-
Okrasné kompozice: Jde především o dekorativní keř, který si skvěle rozumí například s vajgéliemi nebo hortenziemi. Díky svému zajímavému habitu ale vypadá výborně i jako solitéra.
-
Živé ploty: Tento druh je mimořádně vhodný pro tvarování širokých živých plotů – roste hustě a v této roli se perfektně osvědčuje. Ptáci navíc o její plody nejeví příliš velký zájem.
-
Léčitelství a kuchyně: Některé části kaliny jsou ceněné i v lidovém léčitelství. Nálev ze sušené kůry pomáhá mírnit potíže spojené s menstruací a těhotenstvím. Její plody jsou bohaté na vitamin C, betakaroten a saponiny. Pokud je sklidíte v plné zralosti (nejlépe až po prvních mrazech), můžete z nich připravit skvělou marmeládu, sirup nebo jednoduchý nálev (rozdrcené plody se zalijí vroucí vodou a nechají louhovat asi čtvrt hodiny).
Důležité upozornění: Syrové plody kaliny jsou mírně jedovaté, a proto se vždy důrazně doporučuje jejich tepelná úprava.
Nároky a pěstování
Kalina se pěstuje velmi snadno, nicméně má určité požadavky, které je dobré respektovat:
-
Stanoviště a půda: Základem je dobře osluněné místo a úrodná půda bohatá na humus – ideálně s mírně kyselým nebo neutrálním pH.
-
Odolnost: Rostlina je plně mrazuvzdorná (u nás v Česku bez problémů přezimuje, i když u některých cizokrajnějších kultivarů může být mrazuvzdornost nižší).
-
Zálivka: Špatně snáší sucho. Půda by měla být neustále mírně vlhká, na což je třeba dbát zejména v létě pomocí vydatné zálivky. Pravidelné zalévání však kalina vyžaduje pouze v prvních dvou letech po výsadbě. Později si většina keřů vystačí s rosou a běžnými srážkami.
-
Množení: Lze ji množit jak z kořenových výmladků, tak pomocí stonkových řízků nebo ze semen.
-
Choroby a škůdci: Jedinou skutečnou chorobou, která kalinu ohrožuje, je skvrnitost listů, kterou lze snadno zvládnout běžně dostupnými přípravky. Větší nebezpečí představují škůdci – především mšice a svilušky. Sajou na listech a způsobují jejich zasychání a předčasný opad. Proti nim zasahujte vhodnými postřiky, a to i preventivně před začátkem kvetení.
-
Zazimování: Nezapomeňte na podzim pečlivě shrabat všechny opadané listy. Právě v nich totiž často přezimují zárodky chorob pro další rok.
Řez kaliny v zahradě
Kalina snáší řez velmi dobře, ačkoliv není vyloženě povinný. Ve většině zahrad vypadá perfektně ve svém přirozeném tvaru. Pokud se ale rozhodnete upravit její habitus nebo ji usměrnit, směle do toho.
V případě kaliny obecné i dalších odrůd by se prořezávání mělo provádět výhradně až po odkvětu. Každý rok je vhodné odstraňovat jen odumřelé a poškozené větve. Radikálnější prosvětlovací řez celého keře se doporučuje provádět až v intervalu 4 až 5 let.
Výsadba kaliny
Kalina se sází nejčastěji na jaře nebo na podzim. Úplně nejlepší je zvolit si pro tuto práci zamračený den.
-
Příprava místa: Stanoviště důkladně zbavte plevele a řádně zryjte.
-
Výkop jámy: Jáma by měla být 30–70 centimetrů hluboká a 40–70 cm široká (vždy se řiďte velikostí konkrétní sazenice a jejího kořenového balu).
-
Úprava půdy: Okolní půdu nakypřete, což novým kořenům usnadní rozrůstání. Na živiny chudou zeminu obohaťte vyzrálým kompostem, kterým vyložíte dno a boky jámy.
Shrnutí
Snadnost pěstování, fenomenální vzhled a množství zajímavých odrůd dělají z kaliny ideálního adepta pro každou zahradu. Ne nadarmo patří k nejoblíbenějším okrasným dřevinám u nás v Česku. Je to keř, který vyžaduje naprosté minimum vašeho času a u kterého se můžete řezu klidně úplně vyhnout. Pokud jí zajistíte optimální podmínky (kvalitní půdu, slunné stanoviště a správnou vláhu), s jistotou se vám odvděčí svým nádherným vzhledem a velmi rychlým růstem.
