0
Při hledání možností, jak uspořádat naši zahradu, se jako zajímavé řešení jeví zahradní smrky. Jsou to stromy dosahující značných rozměrů, proto se doporučují hlavně do větších zahrad. V současné době je na trhu mnoho zajímavých odrůd smrků a každý si jistě najde tu pravou pro styl svého pozemku. Co byste měli vědět před výsadbou smrků a jak vypadá jejich pěstování?
Zahradní smrk – nejdůležitější informace
Zahradní smrky jsou stále častější volbou pro úpravu prostoru v mnoha nových zahradách. Mají řadu výhod a charakteristických vlastností, které jim dávají přednost před jinými rostlinami. Především je třeba zmínit, že se jedná o stálezelené stromy, takže si svůj vzhled zachovávají po všechna roční období. Navíc vytvářejí dojem patrovitosti zahrady, což je často důležitý prvek kompozice. Před jejich výběrem a výsadbou je třeba vzít v úvahu jejich velikost po několika letech pěstování. Jsou to stromy dosahující velkých rozměrů a nesmí se sázet příliš hustě.
Při komponování zahrady je nutné počítat s tím, že smrky rostou velmi rychle a mohou brzy zastínit menší rostliny. Stromy a keře s výrazně pomalejším růstem by měly být na pozadí smrků více zviditelněny. Později je přesazování vzrostlých stromů velmi obtížné a často jsme nuceni je nakonec pokácet. Je také nutné zohlednit vzdálenost stromů od stěn domu a hranic pozemku.
Smrky se velmi často využívají jako živé ploty nebo solitéry. Skvěle slouží jako clona pozemku a mohou zajistit větší soukromí. K dispozici jsou i nižší odrůdy smrku, které se výborně hodí do skalek a jako dekorace trávníků či květinových záhonů.
Zahradní smrk – nejlepší odrůdy do zahrady
Zahradní smrk je dostupný v mnoha odrůdách, které se liší tvarem a velikostí dospělých stromů. Lišit se může také jejich zbarvení, což často souvisí s jejich nároky na světlo. Vhodné odrůdy těchto stromů a keřů je třeba vybrat již ve fázi projektování zahrady tak, aby dobře ladily s ostatními částmi kompozice. Mezi nejoblíbenější dostupné druhy smrků patří:
-
Smrk ztepilý (Picea abies) – jedná se o původní druh, který dorůstá výšky až 50 m. Má mnoho odrůd, které se díky svým menším rozměrům skvěle hodí do zahrady. K dispozici je několik zakrslých forem s velmi pomalým růstem.
-
Smrk omorika / srbský (Picea omorika) – tento druh má charakteristickou štíhlou siluetu a dorůstá výšky až 35 m. Preferuje sušší klima a skvěle si poradí v městském prostředí. Jeho zahradní kultivary se výborně hodí do skalek. Tento smrk nemá rád silně podmáčená místa.
-
Smrk pichlavý (Picea pungens) – často nazývaný stříbrný smrk. Má typickou kuželovitou korunu a modrozelené jehlice. Jeho jehlice jsou na dotek tvrdé a pichlavé. Jeho zahradní odrůdy mají nízké nároky na pěstování a mají rády slunná místa. Rostou velmi pomalu a často zůstávají menších rozměrů. Nemoci se u smrku pichlavého nevyskytují často a tato odrůda se skvěle hodí i pro pěstování v nádobách.
-
Smrk sivý / bílý (Picea glauca) – druh s krásnými ozdobnými šiškami o délce až 5 cm. Nejčastěji má kuželovitý tvar a výborně snáší náročné podmínky prostředí.
-
Smrk Brewerův (Picea breweriana) – dorůstá maximálně do 5 m výšky a skvěle se hodí na silně exponovaná místa. Má štíhlé, pěkně převislé větve.
Zahradní smrk – pěstování a péče
Smrk je populárním stromem v celé Evropě a nemá zvláštní nároky na pěstování. Podobně je to s jeho zahradními odrůdami, které si výborně vedou na většině dostupných míst. Daří se jim jak na silně vlhkých místech, tak v sušších, písčitých terénech. Problémem pro ně není ani jílovité podloží, které je na mnoha místech naší země běžné. Přestože si tento strom poradí v mnoha nepříznivých podmínkách, jeho růst a zdraví budou záviset na umístění. Stromy rostoucí na vlhkých, podmáčených terénech si vytvoří rozsáhlý kořenový systém a nebudou tak náchylné k silným poryvům větru (vývratům). Nejlepší podmínky pro rozvoj smrku jsou:
-
slunné stanoviště v chladnější, nejlépe severní části zahrady,
-
vlhká, kyprá a dobře propustná půda,
-
ideální hodnota pH půdy je mezi 5,5 a 6,5.
Smrky jsou velmi mrazuvzdorné a mají nízké nároky na půdu, ale velmi špatně snášejí sucho. Z tohoto důvodu hraje klíčovou roli v jejich pěstování správná zálivka. Mladé i dospělé smrky je třeba pravidelně zavlažovat a kontrolovat stav půdy kolem nich. Pokud je to možné, je nejlepší používat odvápněnou vodu, protože tyto rostliny mají rády mírně kyselé prostředí. Skvěle poslouží nasbíraná dešťová voda.
V prvních letech života smrk nevyžaduje hnojení. Situace se mění po dosažení druhého roku, kdy by dospělé stromy měly pravidelně dostávat odpovídající dávku hnojiva. Skvěle se osvědčují běžně dostupná hnojiva pro jehličnany. Pokud je taková možnost, je lepší používat organická hnojiva. Omezíme tak riziko vzniku chorob.
Smrk má velmi omezené možnosti tvarování, protože nevypouští nové výhonky ze starého dřeva. Aby se udržel rozvoj stromu v určitých mezích, je nutné důsledně každý rok zastřihávat jeho větvičky. Smrk je strom odolný vůči nízkým teplotám díky přírodní nemrznoucí látce, kterou má v jehlicích. Díky ní může přežít mrazy přesahující -30 °C. Je však třeba pamatovat na to, že mladé stromky je nutné v prvním roce po výsadbě na zimu zabezpečit. Kořeny je nejlepší zakrýt slámou nebo listovkou, zatímco kmen a mladé výhonky obalit rohoží. To ochrání smrk před škodlivým zimním sluncem.